Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 27.10.2013 14:30:21 

Splendidčiny květinky

STREPTOCARPUS - TOŘIVKA
 
 
 
 
STREPTOCARPUS
(tořivka, krutiplod)
    
 
 
 Tahle kouzelná kytička, která mnoha lidem na první pohled připomene petrklíč, patří do čeledi podpětovitých (Gesneriaceae). Je příbuznou afrřických fialek, a proto jsou i její nároky na pěstování podobné. Pochází z Afriky, Madagaskaru, Thajska, Číny a Indonésie. Z přírodních druhů byla postupně vyšlechtěna spousta různých hybridů. Mají pestré trubkovité květy všech možných barev, často ozdobené kontrastními skvrnami, tečkami, žilkami nebo síťováním. Můžeme se ale také setkat s fantasy hybridy, jako u fialek, nebo s voňavými květy.
 
Květy vyrůstají na stoncích z paždí listů. Délka stonků stejně jako počet květů na stonku se u jednotlivých hybridů liší. Po odkvětu jednoho květního stonku vyrůstají z paždí téhož listu nové stonky s květy. Bohatšího kvetení se dočkáme u starších exemplářů, které mají více listů.
 
Pro zobrazení mé sbírky streptocarpů použijte záložky "A-F a G-Z" úplně nahoře na této stránce .
 
 
PĚSTOVÁNÍ
 
Zemina a přesazování
 
Streptocarpy sázíme do vzdušné, lehké, kypré půdy s přídavkem perlitu, vermikulitu a nařezaného rašeliníku (sphagnum). Do své směsi přidávám navíc ještě jemně drcený polystyrén a trošku kostní moučky. Pokud byste sázeli pouze do zeminy pro pokojovky, půda by byla příliš hutná a kořínky by nemohly dýchat. Vzduch v půdě v horkém letním období také zabraňuje přehřátí substrátu a následné ztrátě rostliny. Strepsy, zvláště mladé rostlinky, nesázíme do příliš velkého květináče.
 
 
V internetové diskuzi (http://streptocarpus-info.com/) jsem objevila následující směsi:
 
1) 3 díly velmi kvalitní zeminy pro pokojovky, 1 díl perlitu, 1 díl vermikulitu (k dostání např. ve zverimexu), 1 díl rašeliny,1 pol. lžíce dol. vápence
 
2) 3 díly velmi kvalitní zeminy pro pokojovky, 3 díly rašeliníku (= mech sphagnum), 3 díly perlitu,1 díl vermikulitu
 
 
Každých 6-9 měsíců je dobré rostliny přesazovat . Známkou toho, že rostlina potřebuje přesadit, jsou například žloutnoucí listy. Použijte pokud možno plastový, nehluboký květník. K terakotovému mohou kořeny příliš přilnout a při dalším přesazování bychom je poškodili. Strepsy rády sedí "na kopečku", proto se nesnažte zasadit je přiliš hluboko, ale naopak zasaďte je tak, aby srdíčko rostlinky vyčnívalo nad zeminou. Do první zálivky můžete přidat pár zrnek hypermanganu jako prevenci houbových chorob. Po dobu prvních pár týdnů po přesazení zalévejte méně. S hnojením začněte nejdříve za měsíc, protože kupované směsi na pokojové rostliny již hnojiva obsahují.
 

Stanoviště:

Strepsy umísťujeme na světlé až polostinné stanoviště s teplotou mezi 18 a 25°C. Ideální je východní nebo západní okno s mírným ranním nebo večerním sluncem. Vyhýbáme se ostrému slunci, které může listy strepsů spálit :(. Strepsy můžeme úspěšně pěstovat také na policích pod umělým osvětlením.
 
 Nemají rády průvan a cigaretový kouř. Vyhovuje jim vyšší vzdušná vlhkost, proto se v horkém letním období doporučuje postavit květináč na misku s vodou s oblázky (avšak pozor, hladina vody nesmí dosahovat až ke květníku).
 
V zimě potřebují období klidu s omezením zálivky a teplotami mezi 13-18°C.
 

Zálivka a hnojení:

Správná zálivka je u strepsů velmi důležitá! Zaléváme odstátou vodou o pokojové teplotě do podmisky nebo po obvodu květináče. Dejte si pozor, aby se voda nedostala na listy. Ty potom u mladých rostlinek hnědnou a odumírají.
 
Zálivka musí být přiměřená, aby nedošlo k přemokření substrátu a ztrátě rostliny.  To, že streps potřebuje zalít poznáte, když prsty lehce prohrábnete povrch půdy. Je-li suchá, můžete lehce zalít. Pokud si nejste jistí, raději počkejte a zalijte později. Množství vody záleží samozřejmě na prostředí, v němž rostlinka roste, ale také na ročním období a teplotě. V létě zaléváme trochu více než na jaře nebo na podzim, v zimě by měla být zálivka minimální.
 
Pro hnojení se doporučuje jakékoliv hnojivo nebo speciální hnojivo pro rajčata nebo na africké fialky. Mělo by mít vyšší obsah draslíku, tj. 3. číslo udávané na hnojivu (N,P, K ). Hnojíme buď při každé zálivce čtvrtinovou dávkou nebo jednou měsíčně plnou dávkou hnojiva. Jako u ostatních kytiček neplatí, že čím více hnojiva, tím více květů - přemíra hnojiva totiž může spálit kořeny a způsobit tak ztrátu rostliny. Já hnojím střídmě granulovaným hnojivem pro rajčata.
 
Jednou za měsíc se také doporučuje květináč důkladně prolít horem, aby se odplavily případné usazeniny solí z hnojení. Samozřejmostí by mělo být zachování období klidu (listopad-únor), kdy rostlinu nehnojíme. Hnojit začínáme až tehdy, když začnou růst nové lístky.
 
 
Tipy a triky:
  • Odstraňujte zvadlé květy a stvol, na němž již odkvetly všechny květy, odřízněte co nejblíže listu, ze kterého vyrostl. To je obzvlášť důležité u mladých rostlinek, které kvetou poprvé, protože jinak by se rostlinka příliš vysilovala tvořením lusků se semeny a mohli bychom o ni přijít. Pahýl květního stonku, který zbyde, nevytrhávejte z listu, abyste nepoškodili spící očka budoucích květů.

  • Na podzim přichází ta správná doba pro odstranění starých listů strepsíků. Dělá se to proto, abychom u nich dosáhli lepšího růstu a kvetení. Tyto listy poznáme tak, že mají našedlou barvu, někdy skvrny, jsou bez lesku a jejich rub bývá zlatohnědý a lesklý. K jejich odstranění použijte sterilní nůž a řez veďte cca 1 cm od paždí listu. Zbytek stonku půjde za pár týdnů snadno vytáhnout..  

  • K množení nepoužívejte příliš staré listy, i když zakoření, nemusí vytvořit dceřinné rostlinky.

  • Půda v květináči by měla mezi zálivkami proschnout.

  • Do půdy pro přesazování streptocarpů můžete přidávat i kostní moučku. Obsahuje hodně fosforu (podporuje kvetení), který se uvolňuje postupně a nemůže tak dojít k popálení kořenů.
 
 
MNOŽENÍ
 
 
 
Množení listy
 

Budeme potřebovat perlit, malý plastový květináč, miniskleníček nebo igelitový sáček, práškový stimulátor, sterilní ostrý nůž/ nůžky.
 
 
 
Prohlédneme si mateční rostlinu a vybereme pěkný, vyzrálý a zdravý list. Ten uřízneme a dělíme kolmo na středovou žílu na části velké cca 4-5 cm. Řízky poprášíme na řezné ploše jen zlehka stimulátorem a přebytek prášku oklepeme. Květináč nebo miniskleníček naplníme perlitem, mírně ho navlhčíme a uděláme v něm rýhu. Do ní vkládáme cca 0,5 - 1 cm hluboko řízky pod úhlem cca 45 stupňů. Dáváme pozor, ať nevložíme řízek "vzhůru nohama".  Někdy se dočtete, že spodní a vrchní část listu k množení nepoužíváme, v praxi se mi však často stalo, že zakořenily a vyrostly z nich pěkné rostlinky, záleží tedy na Vás.
 
 
 
Každý květináček pečlivě označíme cedulkou s názvem odrůdy a zakryjeme igelitovým sáčkem nebo vložíme do miniskleníčku pro dosažení  vyšší vlhkosti, která je pro kořenění důležitá. Umístíme doma na teplé a světlé místo a pravidelně větráme, aby se nám netvořily plísně a listy nezahnívaly. Kořenění trvá cca 2-5 týdnů a po dalších 6-8 týdnech se začnou objevovat drobné rostlinky, které zprvu připomínají myší ouška. 
 
 
 
Řízky žete sázet kromě perlitu také do kokosového substrátu (lignocel). Dalším způsobem, který jsem odkoukala od jiných pěstitelek, je kořenění přímo v zipových sáčcích. Příprava řízků je stejná, jen místo do perlitu vkládám do zipového záčku s nepatrným množstvím vody a nepoužívám stimulátor. Sáček zavěsím na světlé místo (ne přímé slunce) a nechávám pootevřený. Pokud se orosí, je třeba více otevřít. Udujeme hladinu vody. Po zakořenění sázíme do zeminy nebo perlitu a počkáme na vytvoření rostlinek.
 
 
Jak rosteme...
 
Kliknutím na obrázek zobrazíte větší fotku.
 
       
 
1 - zakořeněné řízky přesazené do lignocelu   2 - po cca 3 týdnech se objevují shluky malých rostlinek  
3 - rostlinky po dalších 14 dnech
 
 
 
 
Kdy mladé rostlinky odsazovat?
 
Já osobně odsazuju, když mají rostlinky už vyvinuté vlastní kořínky a mají 1-2 lístky s délkou aspoň 3 cm. Postupuju tak, že vytáhnu mateční list z perlitu a oddělím od něj vybranou rostlinku. Musím postupovat opatrně, protože malé rostlinky bývají nahloučené jedna na druhou a jsou velmi křehké.
 
Malé rostlinky sázím do jiffy tablet (k dostání např. v hobby marketu) a ty umísťuju do miniskleníčku nebo přes ně přetáhnu kousek smršťovací fólie. Je to proto, aby se zvýšila vzdušná vlhkost. Povrch jiffky podle potřeby lehce rosím a pravidelně větrám, aby se na fólii/ skleníčku nesrážela voda.
 
 
   Pozor!
 
  • Voda nesmí přijít na mladé lístky, pokud je omylem polijete, osušte je jemně papírovou kuchyňskou utěrkou.
 
  • Někdy se mladé rostlinky derou na svět i z rubu listu, nezapomeňte ho proto také zkontrolovat.
 
 
 
 
 
Co dělat když...
...se nám při odsazování "podaří" odlomit rostlinku bez kořínků?
 
 
Zachovejte klid, protože i z omylem ulomené rostlinky můžete vypěstovat krásný streps. Stačí ji vrátit zpět do perlitu a udržovat jeho povrch lehce vlhký. Rostlinka by měla brzy pustit nové kořínky.
... mateční list uhnívá?
 
Uhnívá-li pouze okraj listu, na kterém nerostou žádné rostlinky, opatrně ho odříznu a list vrátím zpět do perlitu. Pokud v místě zahnívání jsou již utvořené rostlinky a mají alespoň 5 mm, raději je odsadím, než abych riskovala jejich ztrátu v důsledku hniloby.
 
Uhnívání předejdete tím, že perlit udržujete jen mírně vlhký a větráte.
... malé rostlinky začnou vyrůstat ze středové žilky (viz foto)?
 
 
 
I s tímto se při množení vyjímečně můžete setkat.
Já to vyřešila tak, že jsem počkala, než rostlinky ještě aspoň trochu povyrostou, hlídala, aby na nich nestála voda (větrat, odsávat papírovou utěrkou) a potom, když už měly cca 8 mm jsem je zkusila odsadit do perlitu. Rostlinky zakořenily a některé dorostly do sbírkových rostlin.
 
 
Pro zobrazení sbírky mých streptocarpů použijte záložky "A-F a G-Z" úplně nahoře na této stránce .
 

© 2010 Splendidka
 
Neexistuje bohužel žádné univerzální pravidlo. Musíte přijít na to, co se vám osvědčí ve vašem prostředí nejlépe.
 
Zdroje:
  1. NICHOLS, G. 2005. Growing rare plants: a practical handbook on propagating the threatened plants of southern Africa [online]. Southern African Botanical Diversity Network Report No. 36. SABONET, Pretoria; Dostupný na WWW: <http://www.sabonet.org.za/reports/publications_report36.htm#Download>.
  2.  http://streptocarpus-info.com/
  3. http://www.dibleys.com/strep.htm
  4. SCHVELIDZE, S., Streptokarpus, Zahrádkář, 11/2007
 

 

TOPlist